Podmínky pro výkon funkce členů orgánů BD od 1.7.2023

Změna podmínek pro výkon funkce v obchodní korporaci od 1. července 2023

Novelizací Zákona o obchodních společnostech a družstvech č. 90/2012 Sb. (dále ZOK) platné od 1.7.2023 jsou nově formulovány podmínky pro výkon funkce členů volených orgánů (§ 46 ZOK).

Tato změna je důležitá a týká se i bytových družstev (dále jen „BD“). Dotčenými orgány jsou představenstvo, kontrolní komise nebo jiný orgán BD zřizovaný stanovami (např. předsedové samospráv apod.). Pravidla se nepoužijí pro delegáty (viz § 677 odst. 5 ZOK). Důraz u členů orgánů je kladen na bezúhonnost, zejména pokud jde o výkon správy cizího majetku nebo pokud jde o trestné činy páchané typicky v souvislosti s podnikatelskou činností. Nadále se již neodkazuje na povinnost splňovat podmínky pro provozování živnosti. Funkcionář nesmí mít udělen zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby,ani zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti, která odpovídá činnostem BD ze strany orgánů veřejné moci ČR, jiného státu EU, státu EHS nebo rozhodnutím mezinárodní organizace. Zákaz nesmí být udělen ani ze strany orgánu veřejné moci jiného státu, pokud důvody pro udělení tohoto zákazu odpovídají podmínkám, za nichž by byl takový zákaz udělen v ČR.

Zároveň funkcionář BD nesmí být odsouzen pro trestný čin:

i. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinností při správě cizího majetku (a to ani z nedbalosti), poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,

ii. daňový, poplatkový nebo devizový,

iii. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou nebo

iv. obdobný trestným činům podle bodů i. až iii. v zahraničí.

Podmínkou výkonu funkce je rovněž to, že není na jeho majetek prohlášen konkurz rozhodnutím vydaným v ČR ani obdobným rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu, aniž by byl tento konkurz zrušen.

    Bude-li v okamžiku účinnosti zákona (tj. 1.7.2023) člen voleného orgánu nezpůsobilý podle § 46 odst. 1 ZOK má o této skutečnosti informovat družstvo do 1 měsíce, tj. do 1.8.2023 a jeho funkce zaniká uplynutím 3 měsíců od 1. července 2023, tedy 1. října 2023.

    Pokud by byla do funkce zvolena osoba nezpůsobilá z hlediska novelizovaného § 46 ZOK po 1.7.2023 hledělo by se na ni, jako by nebyla zvolena (viz § 155 občanského zákoníku).

    Pokud by člen voleného orgánu ztratil způsobilost až v průběhu výkonu funkce jeho funkce by tímto okamžikem zanikla (viz § 155 občanského zákoníku).

    Vzhledem k závažným důsledkům, které vznikají při nesplnění podmínek k výkonu funkce je kandidátovi a členovi voleného orgánu uložena zákonem informační povinnost:

    a) preventivní (§ 46 odst. 2 ZOK): Ten, kdo se má stát členem voleného orgánu BD, informuje předem před svým zvolením BD o tom, že u něj existují shora uvedené překážky výkonu funkce nebo že u něj existují skutečnosti, které by mohly důvodně ke vzniku těchto překážek vést. Kandidát na funkci je rovněž povinen informovat BD o tom, že je ohledně jeho majetku nebo ohledně majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, vedeno insolvenční řízení, ať již v ČR nebo v zahraničí. Nadále již tedy úpadek není překážkou výkonu funkce – tou je až řešení úpadku likvidačním způsobem – konkurzem a do té doby má právnická osoba možnost uvážit, nakolik je pro ni osoba kandidáta schopna spravovat cizí majetek nebo se do této situace dostal v důsledku přípustného podnikatelského rizika nebo mimořádné události. Překážkou výkonu funkce tak není např. ani oddlužení, v němž jsou dispoziční práva s majetkem ponechána dlužníkovi. Překážkou funkce nebude podobně ani neúspěšné skončení insolvenčního řízení v posledních 3 letech (v případě zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo zastavení insolvenčního řízení ze stejného důvodu). Předkladatel zákona argumentuje zásadou druhé šance;

    b) průběžná (§ 46 odst. 3 ZOK): Člen voleného orgánu je o skutečnostech uvedených shora povinen informovat BD bezodkladně poté, co se o těchto skutečnostech dozví. Zdůrazňujeme, že člen orgánu by měl podle zákona informovat nejen o vzniklých překážkách výkonu funkce (které bez dalšího vedou k zániku funkce), ale i o skutečnostech, které by ke vzniku těchto překážek mohly vést.

    Dále se zřizuje evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou povede Ministerstvo spravedlnosti. Do této evidence se budou zapisovat osoby, které budou vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu rozhodnutím soudu podle § 63 až § 65 ZOK po 1.7.2023, nebo u kterých je jiná překážka výkonu funkce (zákaz činnosti, odsouzení pro trestný čin, prohlášení konkurzu na jejich majetek). Evidence bude propojena s Rejstříkem trestů a rejstříkem přestupků. Tresty představující překážku výkonu funkce se budou do evidence propisovat automaticky, průpis stávajících údajů má být zajištěn do 1.8.2023. Soudy, které rozhodují o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až § 65 ZOK, budou zápisy do evidence provádět až po 1.7.2023.

    Důvodem pro zavedení nového informačního rejstříku je požadavek evropské směrnice o digitalizaci, ale také potřeba kontrolního nástroje z pohledu působení osob, u nichž je dána překážka výkonu funkce, v českých obchodních korporacích.

    Rejstříkový soud nebo notář bude počínaje 1.7.2023 při zápisu funkcionáře do obchodního rejstříku zkoumat, zda zapisovaná osoba nefiguruje v této evidenci. V případě překážek výkonu funkce založených v jiném členském státě nebo státě EHP je rejstříkovému soudu nebo notáři dána možnost ověřit existenci překážky výkonu funkce prostřednictvím systému BRIS (Business Registers Interconnection System).

    Vzhledem k tomu, že se v evidenci shromažďují citlivé osobní údaje, bude tento rejstřík neveřejný. Každá osoba ale může požádat Ministerstvo spravedlnosti o vydání výpisu z evidence své osoby, event. o vydání potvrzení, že v evidenci vyloučených osob žádné údaje zapsány nejsou, ani netrvá překážka výkonu funkce. Žádost bude možné podat elektronicky (datovou schránkou, s ověřeným elektronickým podpisem) nebo na Czech Pointu (kontaktní místa veřejné správy).

    Nová verze klientské sekce

    Zprovoznili jsme pro vás novou verzi klientské sekce Integri G5i. Do klientské sekce se přihlásíte stejnými přihlašovacími údaji jako do verze původní.

    Po přihlášení je k dispozici nápověda přístupná v pravém horním rohu pod ikonkou

    Pokud ještě nemáte přístup do klientské sekce, kontaktujte nás, přístup vám zřídíme.

    Změny v datových schránkách pro roky 2022 a 2023 – aktualizováno

    Datová schránka je virtuální elektronická schránka zřízená dle zákona č. 300/2008 Sb. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

    Změny v roce 2022

    Správce informačního systému datových schránek, nejpozději do 1.3.2022, ve všech datových schránkách právnických osob a podnikajících fyzických osob automaticky povolí přijímání poštovních datových zpráv.

    Od nového roku platí, že se fikce doručení nově vztahuje kromě veřejnoprávních datových zpráv i na komunikaci soukromé povahy doručovanou prostřednictvím tzv. poštovních datových zpráv. Nově se poštovní zprávy považují za doručené po 10 dne od dodání datové schránky příjemce.

    Změny v roce 2023

    Od roku 2023 bude správce informačního systému datových schránek ze zákona automaticky zakládat datové schránky všem podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, které ji dosud nemají zřízenou (např. právnické osoby zapsané ve spolkovém a nadačním rejstříku či v rejstříku ústavů, společenství vlastníků jednotek nebo obecně prospěšné společnosti). Všechny tyto subjekty budou mít zřízenou datovou schránku nejpozději do konce března 2023.

    Povinné zřízení a používání datových schránek pro občany od 1.1.2023 bude novelizací zákona zrušeno.
    Aktualizováno 21.10.2022

    Oznamovací povinnost vlastníka jednotky

    Podle občanského zákoníku, ve znění novely č. 163/2020 Sb., která nabyla účinnosti ode dne 1.7.2020, je vlastník povinen oznámit bez zbytečného odkladu osobě zodpovědné za správu domu a pozemku své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt do užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. Totéž platí i v případě změny těchto údajů. Oznamovací povinnost je tak uložena ve vztahu ke statutárnímu orgánu SVJ, případně ke správce SVJ.

    Z uvedeného vyplývá, že tuto povinnost mají všichni vlastníci jednotek, bez ohledu na to, zda jednotku osobně obývají, či zda jí dále pronajímají.

    Zákon o evidenci skutečných majitelů

    Dne 1.6. 2021 nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb. Zákon o evidenci skutečných majitelů, který nahrazuje právní úpravu uvedenou v zákoně č. 304/2013 Sb. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

    Nový zákon č. 37/2021 Sb. s sebou přináší mnoho změn a upřesnění, přičemž mimo jiné také v § 7 vyjmenovává právnické osoby, pro které platí, že skutečného majitele nemají, tedy jej nemusí zapisovat do evidence skutečných majitelů. V tomto výčtu je uvedeno pod písmenem n) i SVJ, a tudíž od 1. 6. 2021 odpadá SV povinnost evidovat údaje o skutečných majitelích. U již zaevidovaných SV dojde k automatickému výmazu bez náhrady.

    Z § 7 však vyplývá, že každá právnická osoba, která zde není uvedena, má skutečného majitele. Povinnost evidence skutečných majitelů tak zůstává i nadále bytovým družstvům (BD). Zákon v případě BD ale zakotvuje nově možnost automatického průpisu údajů z veřejných rejstříků. Do evidence skutečných majitelů se tak automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen statutárního orgánu BD. Pokud byl skutečný majitel BD zapsán podle zákona č. 304/2013 Sb., tedy před účinností nového zákona o evidenci skutečných majitelů č. 37/2021 Sb., tedy před 1. 6. 2021, nedojde k automatickému průpisu, pokud o to BD nepožádá soud nebo notáře, který nově může také provádět zápis. I v případě automatického průpisu je však BD povinno kontrolovat, že jsou zapsané údaje správné a aktuální, jelikož zákon nově nedodržení některých povinností sankcionuje.

    Zápis skutečného majitele

    Vzhledem ke stavu projednávání vládního návrhu zákona o evidenci
    skutečných majitelů, sněmovní tisk 886, doporučuje Ministerstvo
    spravedlnosti společenstvím vlastníků prohlášení o skutečných majitelích
    prozatím nepodávat.

    Podrobnější a aktualizované informace jsou dostupné na
    https://issm.justice.cz/

    Shrnutí

    V případě BD se budou do evidence skutečných majitelů automaticky „propisovat“ údaje o změně statutárního orgánu z obchodního rejstříku a v případě SVJ zákon předpokládá, že skutečného majitele nemají (povinnost navrhovat k zápisu do rejstříku „skutečného majitele“ tedy bude pro SVJ zrušena). Účinnost zákona je navržena prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení, nastane tedy několik měsíců po vzniku povinnosti SV (povinnost navrhnout k registraci skutečného majitele vzniká k 1.1.2021). I přes tento nesoulad doporučuje Ministerstvo spravedlnosti, aby SVJ skutečného majitele neevidovala – po účinnosti zákona bude tato informace opět z rejstříku vymazána.

    Společná účast vlastníka jednotky a jeho zástupce na shromáždění SVJ

    Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1051/2019, ze dne 6. 2. 2020

    I. Vlastník jednotky je oprávněn účastnit se shromáždění společenství vlastníků jednotek současně se svým zástupcem. Účastní-li se shromáždění zástupce vlastníka jednotky, jedná za vlastníka, tedy vyjadřuje se k jednotlivým návrhům, hlasuje apod.; není přitom významné, zda se shromáždění účastní sám nebo společně s vlastníkem. Účastní-li se shromáždění společně, není vyloučeno, aby se před případným hlasováním poradili, nenaruší-li to průběh shromáždění. K omezení společné účasti vlastníka jednotky a jeho zástupce (zejména v případě zmocnění více zástupců) může dojít jen výjimečně, např. v případě, že by vlastník jednotky zjevně zneužil tohoto institutu k narušení řádného průběhu shromáždění apod.

    II. Dostavil-li se vlastník jednotky na místo konání shromáždění společenství vlastníků i se svým zástupcem a na shromáždění nebyli vpuštěni, nemůže obstát závěr odvolacího soudu, že se shromáždění neúčastnil bez vážných důvodů; lze ho tedy považovat za přehlasovaného vlastníka.

    III. Ustanovení § 1185 odst. 2 o. z. sice předpokládá, že je-li jednotka ve spoluvlastnictví více osob, zvolí si jednoho společného zástupce, který za ně bude s osobou odpovědnou za správu domu (správce, společenství vlastníků) jednat, nevylučuje však jejich společnou účast na shromáždění společenství vlastníků jednotek.

    Zdroj https://www.profipravo.cz/

    Shrnutí

    Nejvyšší soud v podstatě dovodil, že účast vlastníka a jeho zástupce je v zásadně možná, ale jedná a hlasuje pouze zástupce a s vlastníkem se mohou radit jen takovým způsobem, aby to nenarušovalo průběh schůze.

    Hlasování za jednotku ve společném jmění manželů

    Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1859/2019, ze dne 11. 3. 2020

    I. V § 1185 odst. 2 o. z. je upraven způsob, jakým spoluvlastníci realizují svá práva vůči společenství vlastníků (správci domu). Jde o ustanovení kogentní, proto je-li jednotka ve spoluvlastnictví dvou či více osob nebo ve společném jmění manželů, jsou spoluvlastníci (manželé) povinni zvolit si jednoho společného zástupce, který za ně bude jednat se společenstvím vlastníků (správcem domu). Z citovaného ustanovení nevyplývá, že by plná moc pro společného zástupce musela být písemná, a tento požadavek nelze dovodit ani z ustanovení § 560 o. z. Není vyloučeno, aby požadavek písemné plné moci pro společného zástupce byl upraven ve stanovách.

    II. Jedním ze spoluvlastnických práv je i právo hlasovat na shromáždění, proto i toto právo mohou spoluvlastníci (manželé) vykonávat pouze prostřednictvím společného zástupce, který bude hlasovat za jednotku jako celek. Nedohodnou-li se spoluvlastníci na osobě společného zástupce, nebude zde nikdo, kdo by mohl jejich hlasovací právo vykonávat, a v takovém případě nebude možné hlas připadající na jejich jednotku vůbec započítat. Je vyloučeno, aby společenství hlas připadající na jednu jednotku rozdělilo a započítalo jen poměrnou část hlasu připadající na přítomného spoluvlastníka.

    Nebudou-li stanovy vyžadovat, aby společný zástupce předložil písemnou plnou moc, může o svém oprávnění jednat za ostatní spoluvlastníky (druhého manžela) informovat společenství ústně, nejčastěji při zjišťování prezence. I když výslovně neprohlásí, že zastupuje také ostatní spoluvlastníky (druhého manžela), může jeho zástupčí oprávnění podle okolností vyplývat i ze skutečnosti, že se jako jediný spoluvlastník (jeden z manželů) dostaví na shromáždění a jiný spoluvlastník (druhý manžel) nedá před zahájením shromáždění relevantním způsobem najevo své námitky, a konkludentně tak vyjádří souhlas s tím, aby ho přítomný spoluvlastník (manžel) zastupoval.

    Jde-li totiž o jednotku, která je ve společném jmění manželů (jako v projednávané věci), spravují ji oba manželé nebo jeden z nich podle dohody (srov. § 713 odst. 1 o. z., neuplatní-li se majetkový režim odlišný od zákonného režimu). Samotným hlasováním nedochází k nakládání se součástí společného jmění, nemění se podstata společného jmění ani se nesnižuje (nezvyšuje) jeho hodnota. Jedná se o obvyklé a pravidelné jednání spojené s vlastnictvím jednotky v režimu bytového spoluvlastnictví a s tím souvisejícím členstvím ve společenství vlastníků. Lze jej proto zpravidla podřadit pod pojem běžné záležitosti týkající se společného jmění, v níž může jednat každý z manželů.

    III. V posuzované věci nelze souhlasit s námitkou, že soudy měly vycházet ze stanov, podle nichž se člen společenství může ve výkonu svých práv (s výjimkou práva volit a být volen do orgánů) nechat zastoupit na základě plné moci jinou k tomu písemně zmocněnou osobou. V této souvislosti je totiž třeba rozlišovat mezi oprávněním vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou odlišnou od vlastníka jednotky a povinností spoluvlastníků jednotky (manželů majících jednotku ve společném jmění) zmocnit společného zástupce, který vykonává jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. Písemné plné moci proto bylo zapotřebí pouze tehdy, pokud společným zástupcem manželů byla třetí osoba. Byl-li zástupcem jeden z manželů (vlastníků jednotky), písemné plné moci nebylo zapotřebí.

    Zdroj https://www.profipravo.cz/

    Shrnutí

    Nejvyšší soud výslovně uvedl, že Je vyloučeno, aby společenství hlas připadající na jednu jednotku rozdělilo a započítalo jen poměrnou část hlasu připadající na přítomného spoluvlastníka.

    Dále Nejvyšší soud uvádí, že pokud nebudou stanovy vyžadovat, aby společný zástupce předložil písemnou plnou moc, může o svém oprávnění jednat za ostatní spoluvlastníky (druhého manžela) informovat společenství ústně, nejčastěji při zjišťování prezence. I když výslovně neprohlásí, že zastupuje také ostatní spoluvlastníky (druhého manžela), může jeho zástupčí oprávnění podle okolností vyplývat i ze skutečnosti, že se jako jediný spoluvlastník (jeden z manželů) dostaví na shromáždění a jiný spoluvlastník (druhý manžel) nedá před zahájením shromáždění relevantním způsobem najevo své námitky, a konkludentně tak vyjádří souhlas s tím, aby ho přítomný spoluvlastník (manžel) zastupoval.

    Zjednodušeně řečeno, pokud se na schůzi shromáždění dostaví pouze jeden spoluvlastník či manžel, pak automaticky zastupuje na schůzi i ostatní spoluvlastníky či druhého manžela, pokud jiný spoluvlastník či druhý manžel před zahájením schůze nevyjádří jasný nesouhlas s takovým zastoupením. Písemná plná moc není třeba.

    Mimořádné opatření a volební období orgánů SVJ a BD

    Mimořádné opatření a volební období orgánů SVJ a BD, § 20 zákona č. 191/2020 Sb.

    Problematiku končicích funkčních období statutárních orgánů v době mimořádných opatření, která omezují shromažďování osob a tím pádem konání shromáždění a členských schůzí řeší zákon č. 191/2020 Sb. v § 20.

    Pokud má v době mimořádného opatření skončit funkční období voleného člena orgánu SVJ nebo BD, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců po skončení mimořádného opatření. (To platí i tehdy, pokud by mělo funkční období skončit do 1 měsíce po skončení mimořádného opatření.) Volený člen může s automatickým prodloužením funkčního období nesouhlasit. Tento nesouhlas musí doručit před skončením funkčního období a k automatickému prodloužení nedojde.

    Zákon také řeší specifický případ, kdy volenému členovi skončilo funkční období sice v době trvání mimořádného opatření, ale před nabytím účinnosti tohoto zákona. Takové funkční období se obnoví, ale jen se souhlasem voleného člena a za předpokladu, že v mezidobí nebyl zvolen nebo povolán jiný člen. V případě, že volený člen s obnovením funkce souhlasí, musí doručit svůj souhlas – dnem doručení souhlasu se obnovuje funkční období, které skončí 3 měsíce po skončení mimořádného opatření.

    V případě, že se v době mimořádného opatření se rozhodne člen voleného orgánu odejít nebo nesouhlasí s prodloužením či obnovením funkčního období, může statutární orgán zvolit náhradníka do doby zasedání orgánu, který má pravomoc zvolit nového člena (shromáždění, členské schůze) i v případě, že tato možnost není ve stanovách zakotvena. Se zvolením však musí souhlasit všichni členové voleného orgánu (výbor, představenstvo).

    Podvodné návrhy na zápis změny do rejstříku SVJ

    Upozornění na množící se podvodné návrhy na zápis změny do rejstříku SVJ

    Na základě informací z posledních dnů upozorňujeme na množící se případy pokusů o podvodné návrhy na zápis změny do rejstříku SVJ.

    Byli jsme informováni o narůstajícím počtu pokusů o podvodné návrhy na zápis změny do rejstříku SVJ.

    Změny spočívají v odvolání stávajících členů statutárních orgánů SV  a schválení nového předsedy společenství, kterým je zpravidla právnická osoba – společnost s ručením omezeným.

    Všechny příslušné úkony potřebné k podání návrhu jsou doloženy zápisy ze schůze SVJ, která údajně proběhla mimo zasedání – per rollam. Všechny dokumenty jsou opatřeny falešnými podpisy.

    Na základě takto dodaných dokumentu Krajský soud požadované změny zapíše.

    Riziko plynoucí z výše uvedeného je přístup nově zapsaného statutárního zástupce k bankovnímu účtu SVJ a jeho následné „vytunelování“.

    Je tedy nezbytné provést kontrolu aktuálních výpisů z rejstříku SVJ a tyto průběžně sledovat.  V případech, kdy bude zjištěna neoprávněná změna, je potřeba konat. Na místě je podání trestního oznámení a informování bankovního ústavu, kde má SV vedený účet.

    Je nutno zajistit vyzvedávání došlé pošty adresované SVJ, hlavně z Obchodního rejstříku.